Gründungsurkunde und Insignien
der Karl-Franzens-Universität Graz

Zusammenfassungen der Gründungsurkunde

SlowenischKroatischUngarischSlowakischTschechischRomani

Ustanovna listina - Zusammenfassung auf Slowenisch

Ludwig Karnicar

1. januarja 1585 je notranjeavstrijski nadvojvoda Karl II. izdal diplomo o ustanovitvi univerze z dvema fakultetama, teološko in artistično (facultas artium). Karlova primarna motivacija je bila rekatolizacija pretežno protestantskega prebivalstva, da bi bil na ta način dosegel enotnost vere deželnega kneza in podložnikov, ki jo je predvideval avgsburški verski mir iz leta 1555. Že leta 1572 je dal poklicati v Gradec jezuite, da so ustanovili kolegij in gimnazijo.

Po volji ustanoviteljev so si študenti nove univerze lahko pridobili naslove bakelavreata, licenciata, magisterija in doktorata iz teologije ter filozofije, kakor je bilo v navadi tudi na drugih univerzah v Nemčiji, Italiji, Španiji in Franciji. Za financiranje univerze je Karl II. k že odobrenim 2.200 renskim goldinarjem nakazoval še nadaljnjih 2.000 goldinarjev kot letno rento, skupaj torej 4.200 goldinarjev, slednje iz posestev v Millstattu na Koroškem, in sicer v štirih četrtletnih obrokih.

Nadvojvoda je podaril redu v Gradcu tudi svoj vrt, ki je bil ob vrtu jezuitskega kolegija in iz katerega so vodili podzemeljski hodniki k stolnici. Ta vrt na arealu današnjega Trga svobode (Freiheitsplatz) in gledališča so obdajali z ene strani dvorna orožarna in hiša Sigismunda Eibeswalderja, z druge strani hiše Wolfgana Stubenberga, arhipresbitra Štajerske Offe von Teuffenbacha, Jakoba Schrenkha, s tretje strani pa majhen cvinger. Nadvojvoda je iz svojih solin v Ausseeju podaril še letno 40 fudrov soli, ki jih je bilo treba dostaviti na dan sv. Jurija.

Poleg tega je dodelil univerzi ribiško pravico na obrežju Mure od zgornjega dela majhnega mostu ob deželni cesti nad nadvojvodskim vrtom z damjaki, ki je mejil na Schlossberg, po reki navzdol do mostu, na drugi strani obrežja pa od oreha v bližini omenjenega majhnega mostu do vogala hiše “Nowackh”, prej “Kraizmair”. Nadzorovanje izvajanja pravice je pripadalo zemljiškemu upravitelju, t.i. hubnemu mojstru.

Za jezuitski kolegij, vse njegove stanovalce in pripadajoče osebe je veljala lastna sodna oblast, zaradi česar so bili vsi pripadniki kolegija in univerze izvzeti iz vsake druge jurisdikcije. Ob vsem tem je svoji ustanovi dodelil enako imuniteto in svobodo, ki ju je užival graški dvor ; osvobodil jih je tudi vsakršne obveznosti dajanja prenočišča, utrjevanja obzidja in naturalnih dajatev. Hkrati jih je popolnoma oprostil plačevanja vsakršnih deželnih in zemljiških davkov.

Ta ureditev strukture Jezuitske univerze v Gradcu je veljala vse do ukinitve jezuitskega reda leta 1773. Societas Jesu ni izpolnila ponovnega poziva vladnih organov o ustanovitvi dveh nadaljnjih fakultet, medicinske in pravne, in je opozorila, da je razširitev univeze mogoča le ob sočasnem izboljšanju gmotnega položaja in ob ohranitvi pravic jezuitskega rektorja v odnosu do bodočih dveh fakultet. Ker pa niti notranjeavstrijski deželni stanovi Štajerske, Koroške in Kranjske niti mesto Gradec niso bili pripravljeni zagotoviti financiranja, so trije poskusi dunajske vlade (1641 in 1642, 1715 do 1736 in v 1760ih letih), da bi ustanovili še medinsko in pravno fakulteto, propadli. To je bilo mogoče šele, ko je leta 1773 univerzo prevzela država.

zurück

Osnivačka povelja - Zusammenfassung auf Kroatisch

Bozica Prunc-Kiticic

1. siječnja 1585. Karlo II, nadvojvoda Unutrašnje Austrije, izdao je povelju o osnivanju sveučilišta s dva fakulteta – teološkim i filozofskim (facultas artium). Karlov glavni razlog bio je rekatoliziranje najvećim dijelom protestantskog stanovništva, kako bi na taj način uspostavio jedinstvenu vjeru u zemaljskog kneza i njegovih podanika, kao što je to predviđeno Augsburškim vjerskim mirom iz 1555. godine. Već je 1572. pozvao isusovce u Graz, koji su tamo osnovali jedan kolegij i jednu gimnaziju.

Studenti novonastalog sveučilišta prema volji osnivača mogli su birati između bakalaureata, licencijata, magisterija i doktorata iz teologije i filozofije, kao što je to tada bilo uobičajeno na drugim sveučilištima u Njemačkoj, Italiji, Španjolskoj ili Francuskoj.

Za financiranje sveučilišta osim već odobrenih 2200 guldena Karlo II je odredio još 2000 rajnskih guldena kao godišnju rentu, što znači ukupno 4200 guldena, koji su se isplaćivali iz posjeda u Millstattu u Koruškoj i to svake godine u obliku četiri kvartalna iznosa.

Uz to je nadvojvoda poklonio isusovačkom redu u Grazu i svoj vrt, koji se nalazio pokraj isusovačkog kolegija, a iz koga su vodili podzemni hodnici do katedrale. Taj vrt, koji se nalazio na prostoru današnjeg Trga slobode (Freiheitsplatz), odnosno Dramskog kazališta, graničio je s jedne strane s dvorskim arsenalom i kućom Sigismunda Eibeswaldera, s druge strane s kućama Wolfanga Stubenberga, štajerskog arhiprezbitra Offe von Teuffenbacha i Jakoba Schrenkha, a s treće strane malim zdanjem, koje je bilo smješteno nasuprot vrta.

Nadvojvoda je iz svoje solane u Ausseeu poklanjao četrdeset blokova soli, koji su se morali isporučiti jednom godišnje na Jurjevo.

Uz to je dao i pravo ribolova na Muri i to na jednoj obali rijeke od gornjeg dijela malog mosta na cesti iznad nadvojvodinog jelenjeg vrta, koji je graničio sa Schlossbergom, niz rijeku pa sve do mosta na drugoj obali i to od oraha u blizini navedenog malog mosta pa do ugla kuće „Nowach“, nekada zvane „Kraizmair“. Za nadzor ovog prava bio je zadužen upravitelj imanja.

Isusovačkom kolegiju, svim njegovim stanovnicima i svim pripadajućim osobama priznata je vlastita sudska vlast, pa su tako pripadnici kolegija i sveučilišta bili izuzeti iz bilo koje druge sudske nadležnosti.

Osim toga svojoj je zakladi dao isti imunitet i slobode kao i dvoru i oslobodio je svake obveze davanja konačišta, radova na utvrdama i davanja u naturi.

Istodobno potpuno ju je oslobodio svih zemaljskih i zemljišnih poreza.

Te su odredbe činile strukturu Isusovačkog sveučilišta u Grazu sve do ukidanja reda 1773. godine. Societas Jesu oglušila se na više puta ponovljene zahtjeve vladinih tijela da osnuje još dva fakulteta – medicinski i pravni, upozoravajući na to da je širenje Sveučilišta moguće samo uz istodobno poboljšanje materijalnih sredstava i uz zadržavanje prava isusovačkog rektora u odnosu na fakultete koji bi bili osnovani. Budući da ni staleži Unutrašnje Austrije u Štajerskoj, Koruškoj i Kranjskog niti grad Graz nisu bili spremni dati financijska sredstva, propala su sva tri pokušaja Bečke vlade (1641. i 1642, 1715. do 1736. i 1760-tih godina) da se osnuju medicinski i pravni fakultet. To je bilo moguće tek kad je 1773. država preuzela Sveučilište.

zurück

Alapítólevél - Zusammenfassung auf Ungarisch

Edina Dragaschnig

1585. január 1-én II. Károly, Belső-Ausztria főhercege állította ki a teológiai karból és a facultas artiumból álló egyetem alapító okiratát. Károly főherceg eredeti szándéka a túlnyomórészt protestáns lakosság rekatolizálásának szorgalmazása volt, hogy ezzel az 1555-ös augsburgi vallásbéke értelmében a fejedelem és az alattvalók között helyreállítsa az egységes felekezetet. A főherceg már 1572-ben jezsuitákat hívott Grazba, akik kollégiumot és gimnáziumot is alapítottak a városban.

Az alapító akarata értelmében az újonnan létrehozott egyetem teológia és filozófiai karon jogosult volt hallgatói számára németországi, itáliai, spanyol és francia egyetemek mintájára a bakkalaureátus, a magiszteri, a licentiátus valamint a doktori fokozatok adományozására.

II. Károly az egyetem támogatásához megteremtette az anyagi alapot. A karintiai Millstatt város javaiból a már engedélyezett 2.200 rajnai forint mellett évjáradékként további 2.000 forintot hagyott jóvá, így összesen 4.200 forint volt a befolyó összeg, amit negyedévekre elosztva kapott az egyetem.

Az anyagi alapok megteremtésén túl a főherceg odaajándékozta a rendnek a grazi jezsuita kollégium mellett elterülő kertjét, ahonnan földalatti folyosók vezettek a dómhoz, és ami egykor a mai Freiheitsplatz (Szabadság tér) és Színház helyén terült el. A kertet akkoriban egyik oldalán Sigismund Eibiswalder udvari arzenálja, a másik oldalán Wolfgang Stubenberg, Jakob Schrenkh és a stájerországi főpap, Offa von Teuffenbach házai valamint a vár előtt elterülő tér fogták közre.

A főherceg elrendelése szerint mindig Szent György napján kellett szállítani a saját ausseei sóbányájából származó 40 szekérre való sóadományt.

II. Károly a Mura folyó meghatározott szakaszain engedélyezte a halászati jogot is. Az egyik parton, az országút melletti kis híd felső részétől, a Schlossberggel határos főhercegi dámvad-kert fölötti hídig a folyón lefelé lehetett halászni. A másik partszakaszon a diófától, az említett kis híd környékétől a „Nowackh-ház” sarkáig (korábban: „Kraizmair”-ház) volt engedélyezett a halászat. A halászati jog felügyelete a kincstárnok feladata volt.

A főherceg a jezsuita kollégium lakóinak, magának a kollégiumnak valamint a kollégiumhoz tartozó személyeknek odaítélte a saját bíráskodás jogát, mely kiváltság értelmében a kollégiumi és egyetemi tagok mentesültek minden egyéb joghatóság alól.

Megalapításával ugyanaz a mentelmi jog és szabadság illette meg a kollégiumot, mint a Hofburgot, kiváltságként felmentették a szállásadási kötelezettség, az erődítési munkálatok illetve a természetbeni járandóságok kifizetése alól. A főherceg egyidejűleg teljes egészében mentesítette a kollégiumot a föld és birtokadó fizetési kötelezettsége alól is.

A grazi Jezsuita Egyetem ezen rendeletek alapján működött egészen 1773-ig, a jezsuita rend felbomlásáig. Fennálása idején a kormányzati hivatalok többször is felszólították a rendet, hogy vezessen be két új fakultást, az orvosi kart és a jogi kart. A rend azonban nem tett eleget ezeknek a kéréseknek, azzal érvelt, hogy az egyetem bővítése csak akkor lenne lehetséges, ha egyidejűleg javulna a felszereltség és a jezsuita rektor megtarthatná jogait az új fakultásokkal szemben. Mivel sem a belső-ausztriai stájerországi, karintiai és krajnai rendek, sem Graz városa nem volt hajlandó az egyetem anyagi támogatására, így meghiúsult a bécsi kormánynak az egyetem jogi és orvosi karral való bővítésére tett három kísérlete (1641- és 1642-ben, 1715-1736 között és az 1760-as években). Az új karok alapítása csak akkor válhatott valóra, amikor az egyetem 1773 után állami kézbe került.

zurück

Zakladacia listina - Zusammenfassung auf Slowakisch

Juraj Holič

1. januára 1585 bol vyhotovený Diplom arcivojvodu Karola II. Štajerského k založeniu univerzity s dvoma fakultami, teologickou a artistickou. Karolovou primárnou pohnútkou bola rekatolizácia prevažne protestantského obyvateľstva, aby sa tým vytvorilo jednotné vierovyznanie krajinského kniežaťa a poddaných uvádzané v Augsburskom náboženskom mieri z roku 1555. Už v roku 1572 pozval do Grazu jezuitov, kde založili kolégium a gymnázium.

Študenti vtedajšej univerzity mali podľa vôle zakladateľa prístup k akademickým hodnostiam bakalariátu, licenciátu, magistéria a doktorátov teológie a filozofie, ako bolo obvyklé na iných univerzitách v Nemecku, Taliansku, Španielsku alebo vo Francúzsku.

Okrem už schválených 2.200 rýnskych guldenov poukazoval Karol II. na financovanie univerzity ďalších 2.000 guldenov ako ročnú rentu, teda spolu 4.200 guldenov v štyroch štvrťročných splátkach ročne z majetkov Millstattu v Korutánsku.

Okrem toho arciknieža daroval rádu v Grazi svoju záhradu, ktorá bola vedľa jezuitského kolégia, a z ktorej viedli podzemné chodby k dómu. Táto záhrada v areáli dnešného Námestia slobody resp. činoherného divadla bola na jednej strane ohraničená dvornou zbrojnicou a domom Sigismunda Eibeswaldera, na strane druhej domami Wolfganga Stubenberga, arcipresbytera Štajerska Offa von Teuffenbacha, Jakoba Schrenkha a na strane tretej náprotivným malým psincom.

Arciknieža venoval zo svojej soľnej bane v Aussee štyridsať fúr soli, ktoré sa každoročne dodávali na deň svätého Juraja.

Okrem toho poskytol právo rybolovu na rieke Mur na jednej strane brehu od hornej časti malého mostu pri Krajinskej ulici nad arcikniežacou danielou oborou hraničiacou so Schlossbergom po toku rieky až po most, na druhej strane brehu od Nussbaumu v okruhu spomínaného malého mostu až po roh domu „Nowackh“, predtým „Kraizmair“. Dozor nad týmto právom vykonával správca majetkov.

Jezuitskému kolégiu, všetkým jeho obyvateľom a všetkým k nemu patriacim osobám sa priznala vlastná súdna zvrchovanosť, čím boli všetci príslušníci kolégia a univerzity vyňatí z akejkoľvek inej jurisdikcie.

Okrem toho svojej nadácii prepožičal rovnakú imunitu a slobodu, ako prislúchali Hofburgu, a oslobodil ju od akejkoľvek povinnosti ubytovávania, prác na opevneniach a od dodávok naturálií.

Súčasne vyhlásil úplné oslobodenie od všetkých krajinských a pozemkových daní.

Týmito ustanoveniami bola určená štruktúra Jezuitskej univerzity v Grazi až do zrušenia rádu v roku 1773. Spoločnosť Ježišova nevyhovela opakovaným výzvam vládnych úradov, aby zriadila dve ďalšie fakulty, lekársku a právnickú, a poukazovala na to, že rozšírenie univerzity je možné len so súčasným zlepšením materiálneho vybavenia a so zachovaním práv rektora Jezuitov voči novozakladaným fakultám. Pretože ani vnútrorakúske zemské stavy Štajerska, Korutánska a Kranska, ani mesto Graz neboli ochotné poskytovať finančné dávky, tri pokusy viedenskej vlády o zriadenie lekárskej a právnickej fakulty (v rokoch 1641 a 1642, 1715 až 1736 a v 1760. rokoch) zlyhali. Toto sa umožnilo až v dôsledku prevzatia univerzity štátom po roku 1773.

zurück

Zakládací listina - Zusammenfassung auf Tschechisch

Ladislava Baxant-Cejnar

Dne 1. ledna 1585 nechal arcivévoda Karel II. Štýrský vyhotovit diplom, kterým zakládá univerzitu se dvěma fakultami, teologickou a artistickou. Karlovou nejmocnější pohnutkou bylo rekatolizovat převážně protestantské obyvatelstvo a nastolit jednotné vyznání panstva a poddaných, jak předpokládal Augšpurský náboženský mír z roku 1555. Již v roce 1572 povolal do Štýrského Hradce jezuity, kteří zde zakládají kolegium a gymnázium.

Podle přání zakladatelů se studenti mohli rozhodovat mezi akademickými hodnostmi bakalaureát, licenciát, magisterství a doktorát teologie či filozofie, jak bylo běžné na univerzitách v Německu, Itálii, Španělsku nebo Francii.

Kromě schválených 2200 rýnských zlatých věnoval Karel II. univerzitě roční rentu ve výši 2000 zlatých, tedy celkem 4200 zlatých, které byly po čtvrtletních dávkách vypláceny z domén kolem Millstattu v Korutanech.

Arcivévoda věnoval řádu svou zahradu, která sousedila s jezuitskou kolejí a ze které vedly podzemní chodby k chrámu. Zahrada, která se nacházela v místech dnešního náměstí Freiheitsplatz a divadla Schauspielhaus, sahala od dvorní zbrojnice a domu Sigismunda Eibeswaldera k domům Wolfganga Stubenberga, štýrského arcikněze Offa von Teuffenbacha a Jakoba Schrenkha a na třetí straně k protějšímu malému parkánu.

Karel II. nechal univerzitě ze své solanky v Aussee posílat čtyřicet vozů soli, které byly dodávány každoročně na svatého Jiří.

Přiřkl jí také rybářské právo na řece Mur na jednom břehu od horní části mostku, který patřil k cestě nad arcivévodskou daňčí oborou v sousedství zámeckého vrchu, po proudu až k mostu, a na druhém břehu pak od ořešáku u zmíněného mostku po roh domu Nowackhů, dříve Kraizmairů. Na dodržování tohoto práva dohlížel správce.

Jezuitské koleji se všemi obyvateli a příslušnými osobami byla vyhrazena vlastní moc soudní, takže kolej ani univerzita nepodléhaly žádné jurisdikci kromě vlastní.

Univerzitě vyhradil stejnou imunitu a svobodu jako dvorskému hradu. Nebyla povinována ubytováním, opevňovacími pracemi ani dodávkami naturálií a byla beze zbytku osvobozena od veškerých zemských a pozemkových daní.

Tato ustanovení určovala strukturu jezuitské univerzity ve Štýrském Hradci až do zrušení řádu v roce 1773. Tovaryšstvo Ježíšovo opakovaně oslyšelo vládní pokyn, že mají zřídit další dvě fakulty, jednu lékařskou a jednu právnickou s tím, že rozšířit univerzitu by bylo možné pouze za současného zlepšení hmotného vybavení a zachování práv jezuitského rektora i vůči nově zakládaným fakultám. Vnitrorakouské zemské stavy Štýrska, Korutan a Kraňska byly stejně málo ochotné vynaložit peněžní prostředky jako město Štýrský Hradec, a tak všechny tři pokusy vídeňské vlády zřídit lékařskou a právnickou fakultu ztroskotaly (1641 a 1642, 1715 až 1736 a v 60ých letech 18. století). Zdařilo se to teprve po převzetí univerzity rakouským státem po roce 1773.

zurück

La fundacijako certifikato - Zusammenfassung auf Romani

Mozes Heinschink

Ka 1. januaro 1585 inkaladja o Erzherzog Karl II. kata o Innerösterreich le univerzitetosko fundacijako certifikato duje fakultetonca, jek sas le teologijako fakulteto thaj o aver o fakulteto le slobodnone artengo. Le Karlosko maj angluno motivo sas, te anel pesko them palpale po katolicizmo, ke lesko them sas predominantno protestanticko. Kodolasa kamlja te inkerel le kondicije katar la religijaki pača, kaj phanglili ando foro Augsburg ando berš 1555. La Augsburgoske pačake kondicije rode, te avel e konfesija le themeske knezoski thaj e konfesija le themeske manušengi jek. Već ando berš 1572 akharel thaj anel o Erzherzog jesuitura ando foro Graz kaj formirin von jek kolegijumo thaj jek gimnazijumo.

Pala e volja le Karloski si te akanara le studentonge katar kado univerziteto le droma puterde, te aresen o levelo katar bakelaureato, o levelo katar licenciato, katar magisterijumo thaj vi o doktorato katar e teologija thaj katar e filosofija. Sa kodola institucije egzistirinas već pe l‘ aver univerzitetura ando Njamco, ande Italija, ande Španija thaj vi ando Francuzo.

Pala le univerzitetoski dotacija tradja o Karl II. ekstra love, 2.000 Rheinische Gulden beršestar haj 2.200 Gulden sas već maj anglal garantirime. Kodola 4.200 Gulden ande totala bišadile štar var beršestar, svako data jek štarto lovengo kotor. Kadala love avile kata leske Karintiake Millstatt-oske phuvja.

Sar daro dja o Erzherzog le ordenos ando foro Graz vi peski bar, kaj sas paša o Jesuitenkolleg. Kata o Jesuitenkolleg ingerde droma tela e phuv ži kaj katedrala. Kadi bar, kaj sas po arealo kaj si adjes o Freiheitsplatz thaj o Schauspielhaus, sas ograničime pe jek rig katar o Hofzeughaus thaj katar o kher le Sigismund Eibeswalder-osko, pe aver rig sas le khera katar o Wolfgang Stubenberg, o kher katar la Štajerskako baro rašaj Offa von Teufenbach thaj o kher katar o Jakob Schrenkh, e trito rig sas ograničime katar o cikno Zwinger.

O Erzherzog šinadja katar peski salina, kaj sas ando foro Aussee, štar-var-deš Fuder lon. O lon musaj sas te anel pe po djurdjevdan.

Paša sa kodja dja vov le Jesuitenkolleg-os vi o pravo te astarel pe mašo ando reko Mur aj kodja katar e jek rig la Muraki, katar e opruni cikni phurt, kaj si maj opre pe Dammhirschgarten kaj graničil po Schlossberg aj o reko tele, ži kaj phurt. Pe aver rekoski rig katar e akhorin, kaj si paša e spomenime cikni phurt, ži po čoško katar o kher „Nowackh“, kaj sas maj anglal o kher „Kraizmair“. E kontrola katar kodo pravo sas ando vast katar o Hubmeister.

Ka o Jesuitenkolleg thaj ka sa leske manuša thaj sa leske žene sas la krisako čačimos thaj pravo thaj sa le manuša katar o Kolleg thaj katar o univerziteto sas protektirime katar aver krisa.

O Erzherzog dja peska fundacija sa kodo imuniteto thaj sa kodi slobodija kaj sas vi le manušenge katar o Hofburg thaj vov khoslja la fundacijaki obligacija te del manušenge akomodacija, te keren lake manuša fortifikacijaki butji thaj te avel oslobodime katar e taksa te del naturalije.

Pe sa kodi vrjama oslobodisardja la totalno katar sa le themeske vaj phuvjake takse.

Kodi regulacija formirisardja e struktura katar le jesuitongo Grazosko univerziteto ži ka o berš 1773, kaj phandadilo le jesuitongo ordeno. Le jesuitura maj butivar neguisarde le bare rangi porunka, te formirin maj duj fakultetura, jek medicinsko fakulteto thaj jek juridiako fakulteto. Von malade, te o buhlaripe katar o univerziteto šaj te realizuil pe numa athoska, kana kodolasa lašardol v’ e materialno dotacija thaj te ašen sa le čačimata ka le jesuitongo rektoro haj kodja vi pe sama karing le neve fakultetura, save trobun te formirin pe. Numa či le andrune Austrijake Landstände katar e Štajerska, katar e Karintia taj katar e Krajna, čiti o foro Graz kamle te financirin sa kodja, aj pe kodja sama propadnisajle so l’ trin zumaimata katar le Bečosko governo (1641 thaj 1642, 1715 -1736, thaj 1760 thaj vuni berš i maj dur) te formiril pe jek medicinsko thaj jek juridiako fakulteto.

Sa kodja realisirisajlo tek ando berš 1773 kana nakhlja o univerziteto ande štatoski zor.

zurück